|
| |
|
|
Čtrnáctý dodatek Ústavy Spojených států a vývoj jeho vlivu v důsledku soudního výkladu
Ženíšek, Jaroslav ; Blažek, Lukáš (oponent)
Čtrnáctý dodatek Ústavy Spojených států a vývoj jeho vlivu v důsledku soudního výkladu Abstrakt Diplomová práce se zabývá analýzou čtrnáctého dodatku Ústavy Spojených států amerických a změnami v chápání jeho významu v průběhu let od jeho ratifikace v důsledku interpretace ze strany Nejvyššího soudu Spojených států. Rozebrány jsou všechny oddíly čtrnáctého dodatku, největší pozornost je však věnována jeho prvému oddílu a v něm obsaženým nejpodstatnějším klauzulím o občanství, svobodách nebo výsadách, řádném procesu a stejné ochraně zákona. Stranou nezůstávají ani debaty zákonodárců 39. Kongresu, nabízející vhled do původního porozumění termínů a spojení, užitých v textu dodatku a umožňující pochopit kontext jeho vzniku. Vývoj vlivu dodatku je poté analyzován skrze několik dějinných etap, reflektujících konstantně se měnící složení Nejvyššího soudu a tím i jeho rozhodovací činnost. Práce se snaží o přiblížení nejpravděpodobnějšího původního významu jednotlivých částí dodatku a jeho následné srovnání s interpretací Nejvyššího soudu, díky čemuž lze sledovat postupné rozšiřování dosahu dodatku a tedy i jeho nabývání na vlivu na americkou společnost. Zatímco v době schvalování a ratifikování čtrnáctého dodatku se lze důvodně domnívat, že jeho účel byl omezený a vycházející z politické reality tehdejších...
|
|
|
Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003
Mertová, Viktorie ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
Americké univerzity ve svém přijímacím řízení často aplikují tzv. pozitivní diskriminaci, tedy zvýhodňování zástupců menšin odlišených obvykle na základě rasy či barvy pleti. Jedním z důvodů pro tuto politiku je to, že v šedesátých letech dvacátého století bylo nařízeno, že všechny instituce financované federální vládou musí přijmout pozitivní opatření jako boj proti diskriminaci menšin. Dalším důvodem je, že se univerzity pokoušejí na své půdě vytvořit pestré, rozmanité prostředí, které má zvyšovat kvalitu vzdělání. Takový postup vyvolává mnoho kontroverzí. Odpůrci této politiky se domnívají, že porušuje Čtrnáctý dodatek Ústavy, protože diskriminuje představitele většinové společnosti. Na toto téma ve Spojených státech proběhlo mnoho soudních sporů, několik případů se dostalo až k Nejvyššímu soudu. Bakalářská práce "Politika pozitivní diskriminace na amerických univerzitách: perspektiva Nejvyššího soudu 1978-2003" se zabývá tím, jak se vyvinul přístup Nejvyššího soudu Spojených států k této problematice od roku 1978, kdy proběhl první velký případ, do roku 2003, kdy soud o této otázce rozhodoval naposledy. Na základě analýzy rozsudků tří významných případů jsou představeny nejvýznamnější rozdíly mezi postoji a argumenty soudců za 25 let existence této problematiky.
|
|
|
Vztah státu a církví v USA
Krauzová, Tereza ; Horák, Záboj (vedoucí práce) ; Tretera, Jiří Rajmund (oponent)
Vztah státu a církví v USA Abstrakt Cílem této práce je představit relevantní aspekty vztahu státu a náboženských společenství ve Spojených státech amerických. Těžiště této práce spočívá v představení vývoje výkladu obou náboženských klauzulí prvního dodatku Ústavy USA Nejvyšším soudem, zejména ve 20. století. Tato práce se snaží ukázat, jak obě náboženské klauzule, přestože byly vytvořeny za tímtéž účelem, jsou v některých případech vykládány tak, že působí do určité míry proti sobě. Tato práce zkoumá rovněž náboženskou svobodu v prostředí ozbrojených sil, kde jsou vojáci zcela odkázáni na služby, které jim poskytne vláda. V závěrečné části práce představuje některé výjimky z obecně závazných předpisů, které náboženským společenstvím a od nich odvozeným právnickým osobám svědčí, jakož i nedávný vývoj z hlediska přiznání práva na svobodu vyznání obchodním korporacím. Klíčová slova: svoboda náboženství, Ústava Spojených států, první dodatek, náboženská společenství, Nejvyšší soud, USA
|
|
|
Postavení Nejvyššího soudu v americkém politickém systému a význam jeho rozhodování pro politický proces ve Spojených státech amerických.
Zástěra, Martin ; Pithart, Petr (vedoucí práce) ; Kysela, Jan (oponent)
Cílem této práce je podat analýzu postavení Nejvyššího soudu v politickém systému Spojených států amerických a dále pojednat o vlivu rozhodování této instituce pro politický proces v zemi. Otázkou, na kterou by tato práce měla nalézt odpověď, je to, zda je Nejvyšší soud ve Spojených státech amerických institucí více politického charakteru než je tomu u obdobných institucí ve Velké Británii a na evropském kontinentu a do jaké míry jeho rozhodování ovlivňuje politický proces v zemi. V souvislosti s tím jsou také zdůrazněny klíčové faktory, které determinovaly jeho postavení a předurčily odlišný vývoj oproti Evropě. V úvodní kapitole jsou načrtnuty základní charakteristiky anglosaské tradice ústavního soudnictví, která se nejvýznamnější měrou podílela na koncipování postavení Nejvyššího soudu ve Spojených státech amerických. Tato je porovnána s tradicí kontinentální Evropy, přičemž mým záměrem je především odlišit oba koncepty a upozornit na podstatné rozdíly mezi nimi. V této kapitole jsou zdůrazněny také faktory, které se rozhodující měrou podílely na odlišném vývoji ústavního soudnictví na americkém a evropském kontinentě. Následující kapitola je věnována postavení Nejvyššího soudu v americkém systému, který byl koncipován jako systém brzd a protivah, ve kterém se jednotlivé složky moci mezi sebou...
|
|
|
Čtrnáctý dodatek Ústavy Spojených států a vývoj jeho vlivu v důsledku soudního výkladu
Ženíšek, Jaroslav ; Seltenreich, Radim (vedoucí práce) ; Horák, Záboj (oponent)
Čtrnáctý dodatek Ústavy Spojených států a vývoj jeho vlivu v důsledku soudního výkladu Abstrakt Diplomová práce se zabývá analýzou čtrnáctého dodatku Ústavy Spojených států amerických a změnami v chápání jeho významu v průběhu let od jeho ratifikace v důsledku interpretace ze strany Nejvyššího soudu Spojených států. Rozebrány jsou všechny oddíly čtrnáctého dodatku, největší pozornost je však věnována jeho prvému oddílu a v něm obsaženým nejpodstatnějším klauzulím o občanství, svobodách nebo výsadách, řádném procesu a stejné ochraně zákona. Stranou nezůstávají ani debaty zákonodárců 39. Kongresu, nabízející vhled do původního porozumění termínů a spojení, užitých v textu dodatku a umožňující pochopit kontext jeho vzniku. Vývoj vlivu dodatku je poté analyzován skrze několik dějinných etap, reflektujících konstantně se měnící složení Nejvyššího soudu a tím i jeho rozhodovací činnost. Práce se snaží o přiblížení nejpravděpodobnějšího původního významu jednotlivých částí dodatku a jeho následné srovnání s interpretací Nejvyššího soudu, díky čemuž lze sledovat postupné rozšiřování dosahu dodatku a tedy i jeho nabývání na vlivu na americkou společnost. Zatímco v době schvalování a ratifikování čtrnáctého dodatku se lze důvodně domnívat, že jeho účel byl omezený a vycházející z politické reality tehdejších...
|
|
|
Vývoj právních, politických a sociálních aspektů obscenity v USA
Chmelařová, Petra ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Korytová Magstadt, Štěpánka (oponent)
Diplomová práce "Vývoj právních, politických a sociálních aspektů obscenity" se věnuje přiblížení historie legislativního vývoje základní definice obscenity a právní úpravy v dané oblasti, poukazuje na zdlouhavý a složitý proces formulace této definice a vyzdvihuje v tomto směru stěžejních rozhodnutí Nejvyššího soudu. Dále poskytuje obecný přehled současné legislativy týkající se obscenity ve Spojených státech a okrajově se dotýká také cenzury obscenity stručným předložením hlavních argumentů jejich stoupenců a odpůrců. Věcně tato práce představuje i některé zájmové skupiny, jejichž náplň činností souvisí s bojem proti obscenitě a nemravnosti nebo naopak s ochranou svobody slova. Významně je tato práce zaměřena také na činnosti Federální komunikační komise a podává ucelený přehled o tom, jak tato komise reguluje vysílání obscenity a nemravnosti. Poslední část práce seznamuje s aférou Nipplegate a věnuje se především společenskému vývoji po ní.
|
|
|
Případ Loving vs. Virginia a jeho dopad na současnou diskuzi o právech sexuálních menšin
Sechovcová, Anežka ; Mertová, Viktorie (vedoucí práce) ; Klvaňa, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se zabývá dopadem případu Nejvyššího soudu Loving vs. Virginia na americkou veřejnou diskuzi ohledně práv sexuálních menšin s důrazem na právo na sňatek. Podporovatelé práv homosexuálů, kteří se ve 21. století zaměřili především na legalizaci práva na sňatek pro členy komunity LGBTQ, chápali případ Loving vs. Virginia z roku 1967 jako analogický a využívali argumenty z tohoto případu k podpoře legalizace stejnopohlavních sňatků. Rozhodnutí Nejvyššího soudu Spojených států amerických v případu Loving vs. Virginia z roku 1967 prohlásilo legislativu, která omezovala možnost sňatku mezirasového páru, za protiústavní. Nejvyšší soud tímto rozhodnutím také stanovil, že právo na sňatek je základním právem všech Američanů. Tento argument se stal klíčovým v boji za legalizaci stejnopohlavních sňatků, a to především v případu Obergefell vs. Hodges z roku 2015, ve kterém Nejvyšší soud rozhodl o uzákonění stejnopohlavních sňatků v celých Spojených státech amerických. Práce zahrnuje historický vývoj práv homosexuálů ve Spojených státech, který je důležitý k pochopení rozhodnutí v klíčových případech ohledně práv homosexuálů a k vytvoření analogie mezirasových a stejnopohlavních sňatků. V rámci obsahové analýzy vybraných článků z deníku Washington Post a New York Times práce reflektuje mediální...
|
|
|
Role velkých senátů nejvyšších soudů a pléna Ústavního soudu při dotváření práva
Kadlec, Ondřej ; Kühn, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šimíček, Vojtěch (oponent) ; Wintr, Jan (oponent) ; Tryzna, Jan (oponent)
Role velkých senátů nejvyšších soudů a pléna Ústavního soudu při dotváření práva Abstrakt Velké senáty jsou pokládané za nejvýznamnější tělesa vrcholných soudů. Mají zajistit jednotu, kvalitu a kontinuitu judikatury. Předkládaná práce tato tvrzení detailně prozkoumává ve vztahu k velkým senátům působícím na třech českých vrcholných soudech - Nejvyšším soudu, Nejvyšším správním soudu a Ústavním soudu. Jaká je role velkých senátů v rozhodování vrcholných soudů a jakým způsobem tato tělesa svoji roli naplňují? Práce analyzuje tyto otázky z doktrinálního i empirického hlediska. Doktrinálně na všech třech soudech zkoumá kritéria selekce velkosenátních případů, proces vzniku a požadavky na podobu velkosenátního rozhodnutí a teoretický status judikatury velkého senátu v rozhodování soudu. Empiricky práce popisuje, kolik věcí a jakého typu se do velkých senátů dostává, jak rozhodnutí velkého senátu vzniká a jak s judikaturou velkých senátů následně sám soud argumentuje. Hlavní teze práce je, že rozdílné zapojování velkých senátů vrcholnými soudy ovlivňuje způsob, jak tyto soudy dotváří právo. Jako tři klíčové charakteristiky velkých senátů práce identifikuje (i) odůvodnění autority velkého senátu, (ii) způsob prosazování této autority v rozhodování soudu a (iii) intenzitu prosazování této autority v rozhodování...
|
|
|
Executive privilege v politickém systému USA
Janoušková, Johana ; Kotábová, Věra (vedoucí práce) ; Labendz, Jacob Ari (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na výsadní právo prezidenta Spojených států amerických, známé pod názvem executive privilege, na neposkytování informací Kongresu a potažmo veřejnosti. Primární použité teoretické koncepty jsou teorie unitární exekutivy a také model imperiálního prezidentství, zaměřený na vládní utajování, od autora Arthura M. Schlesingera. Mechanismus, kterým je výsada executive privilege uplatňována, je ukázán na dvou případových studiích. Prvním zkoumaným případem je nárokování výsady Georgem W. Bushem v roce 2008 v souvislosti s rozhodnutím Agentury pro ochranu životního prostředí neudělit státu Kalifornie povolení uplatňovat striktnější standardy pro hladiny skleníkových plynů z motorových vozidel, než stanovoval federální zákon. Druhým analyzovaným případem je nárokování executive privilege Barackem Obamou v roce 2012 v návaznosti na kongresové vyšetřování členů exekutivy, kteří byli spojeni s operací Fast and Furious. Práce rovněž zmiňuje aféru Watergate, která vedla k rezignaci prezidenta Richarda Nixona a stala se formativní pro budoucí nahlížení na zkoumané privilegium. Jelikož výsada executive privilege není zmíněna v Ústavě Spojených států, práce předkládá mechanismy systému brzd a protivah, které jsou schopny výsadu omezit, a zkoumá, do jaké míry se tak děje. Schlesingerova...
|
host ::
RSS.